Tak CBD kapičky jsme navyšovaly tak dlouho, až jsme je musely vysadit. 😇 V podstatě od těch čtyř kapek, které nás dostaly zpátky na 4-5 hodin spánku, už se nic nezlepšovalo. A při určitém množství se naopak zhoršilo dceřino chování přes den. Že má takhle malé dítě nějaké záchvaty emocí, to je normální. Ale dcera se začala dostávat...
Nechtěně jsme předevčírem zas experimentovaly s omezením šlofíku. Páč přece to má pomoct k lepším nocem, že jo? 🤣 Nám se to stalo omylem, že se dceři podařilo schrupnout v autě jen na chvilku. Takže po příchodu domů si hned skřípla prst do dveří. A celé ukňourané odpoledne završila tím, že prudce rozrazila dveře, pak se do nich chtěla...
Takže jak to dopadlo s tím konopím? 😇
Začíná to být trochu hormonální hukot. Potrat... o dva roky později porod a kojení... o dva roky později začátek prerimenopauzy???
Tohle totiž asi není žádná mateřská krizička, jak jsem o tom psala v odplenkovávací sérii, ale hormonální tobogán. Znám to z dob, kdy jsem brala hormonální antikoncepci. Třífázovou. Nevím, jestli se to ještě vůbec dneska...
Myslela jsem, že dnes žádné pokračování psát nebudu, že sepíšu až report, jak to dopadlo na cvičení. Ale zdá se, že jak jsem se po dlouhé době rozepsala, nemůžu přestat. 🤣
Dcera se dnes ráno probrala s tím, že vykřikovala něco o kalhotkách. 😉
Nezmiňovala jsem ještě jednu vtipnou věc. Dcera evidentně celý tenhle odplenkovávací quest vnímala jako...
Pokračování odplenkovávacího dobrodružství.
Třetí denDcera se už dlouho těší na kalhotky. A tak jsem hned na začátku odplenkovacího procesu na magnetický kalendář vyznačila neděli jako kalhotkový den.
Možná to je důvod, proč se na dnešek zas budila každé dvě hodiny?!? 🤔 Každopádně nejspíš díky častému kojení aspoň hned ráno dokázala čůrat do...
Mimochodem před pár týdny se manželovi náhodou povedlo dceři omezit kojení přes den. V nějakou chvíli jí řekl, že má udělat jen super rychlé kojení, jen jeden srk (zvukem). A několik dní to skutečně praktikovala. Než jsem to zatrhla, protože nedostatek sání pak doháněla po nocích a já tak byla vzhůru každou hodinu, i častěji. Takže tudy teda cesta...
Já totiž často nevím, kde mám tělo. 🤣 Projevuje se to tak, že narážím do nábytku. Ne nějakého nového, právě naopak do toho, který tam stojí věky. Nebo třeba procházím dveřmi a vezmu to ramenem o futro. Když s tím žijete od narození, tak si prostě zvyknete, že máte pořád nějaký škrábance nebo nějakou modřinu. A taky o tom...