Smyslohrátky

Z minulého vážného tématu tentokrát přepínám do hravého.

Na podzim jsem dceru vzala na smyslohraní. Měla jsem ho vyhlédnuté už dlouho, čekala jsem jen, až dcera začne pracovat rukama ve stoji, což nastalo někdy v patnáctém měsíci. A jelikož miluje všechna "brmbrm", tak když jsem zahlédla, že bude zrovna dopravní téma, hned jsem nás přihlásila.

Motivace jsem měla dvě: jednak se mi nechtělo dělat si doma bordel a druhak jsem chtěla, aby si dcera vyzkoušela víc aktivit, abych zjistila, co by ji vůbec zrovna bavilo. Na vánoce už jsem měla koupenou modelínu a pastelky, tak jsem se chtěla porozhlídnout, co dalšího, méně běžného, by se nám mohlo hodit mít doma.

Dcera se usídlila u barevné rýže, kde byl duplový vláček. A jala se duplovým rýčem přendavat rýži do duplové popelnice, trousíce rýži pod sebe. 🙈 Duplo jsme měli objednané, že dostane pod stromeček od babičky (doma měla zatím jen pár kostiček), a rýži jsem si odmítala domů donést, tak jsme nakonec dceru přesvědčila, ať zkusí i ostatní stanoviště. Pěna nezájem, písek nezájem, sliz nezájem (uf, to mi teda vůbec nebyl příjemný materiál). Modelínu jakože zkusila, ale hned se zase zabydlela u rýže.

Nakonec vzala na milost ještě vodní atrakci: ve vodě kuličky a mezi nimi předměty a k tomu různé nástroje k přebírání. Tak jsem to pořídila jí i jejímu bratránkovi. Tříletý bratránek u toho napoprvé vydržel třičtvrtě hodiny a pak se na to ještě vrhnul znovu, protože dorazil domů jeho táta a musel dostat prezentaci. A o nějakou dobu později si o to sám řekl zas. A moje necelý rok a půl stará dcera u toho vydržela hodinu a další den si o to řekla znovu. A o dva dny později zas. Vyšouplo to z programu modelínu, která frčela snad každý den. Podruhé a potřetí ji to bavilo něco přes půl hodiny. Proč tak zmiňuju ty časy: oba jsou extrémně "přelétaví" a běžně skáčí z jedné aktivity na druhou v řádu minut, ne-li sekund. A to i když se dceři snažíme pomáhat koncentrací na jednu činnost v souladu s Montessori principy.

Samozřejmě jsme u toho museli sedět s dcerou a aktivně se podílet, ale tak v tomhle věku od ní neočekávám samostatnou práci. I když teď už třikrát byla chvíli - na vlastní žádost! - v pokojíčku sama a něco si tam kutala! 😯 They grow so fast. 😭

Jinak ještě před kuličkama jsme doma zkoušeli tříbarevné těstoviny smíchané s cizrnou/oříšky na přebírání, ale to vůbec nezaujalo. Asi to bude tím, že jsem do toho nedala nic zajímavého - do kuliček jsem koupila takové malé barevné rybičky z pryskyřice. Jinak jako nástroje jsme tříleťákovi koupila ofiko sadu, kde byla chňapátka na klešťovém principu, pipeta, pinzeta a tak. A dcera používá bábovičku, kuchyňské náčiní a koupila jsem jí tematicky k rybičkám ještě lastury.

Samozřejmě pokud se dítě zapojuje do každodenního provozu, tak má smyslových vjemů dost.

Když se já nebo manžel sprchujeme, tak si přinese něco, co si u nás namáčí.

Při vlastním koupání po nás chce pořád lít vodu z vrchu, aby ji chytala do kelímků. Zkouší se i sama ožínkovat.

Čistí si zuby alias okousává kartáček.

Ňahňá jídlo. A po jídle utírá stůl.

Při vaření očichává koření, sype sůl takovou tou pidi dřevěnou lopatkou, míchá v hrnci, krájí špachtlí, hází zeleninu do robota.

Při pečení přesýpá ingredience, hníst těsto ji zatím moc nezajímá, ale vykrajování nebo mazání cukroví o vánocích zkusila.

Hraje si s mokrým prádlem, snaží se ho na sebe různě navléct (původně mi ho krásně podávala z lavoru na pověšení, ale to nějak přešlo 😂).

Nandavá si čelenky a čepice na hlavu (a chce po nás, ať nandáme čelenky a čepici všem možným i nemožným hráčkám - tohle doufám, že mi jednou vysvětlí 😂).

Žvýká perlan (kapitulovala jsem a každou hygienu jeden namočený dostane, snad to je spjaté s růstem zubů a s posledním mléčným zubem to přejde 😂).

Hladí bříška zvířátkům v chlupaté knížce. Chytá bublinky z bublifuku.

No a venku se hrabe v hlíně, písku, kamíncích nebo listí. Případně "pomáhá" manželovi při vrtání a podobně.

Suma sumárum, troufla bych si říct, že nějaké moderní smyslohraní je docela zbytečné, když se dítě pravidelně účastní dění v kuchyni (a to že ta naše cácorka už mě teď nenechá ani recept přečíst bez toho, aby mě kontrolovala ze své učící věže 😂). Ale nějak jsem se nechala semlít tím, jak to na mě ze všech stran útočilo, a měla nutkání dceři něco dopřát. 😇 Takhle v zimě, když si neužívá každý den cachtáni v bazéně, jsou ty kuličky fajn vodní zábava. A modelína mi zas přijde jako prima zimní náhrada pískoviště.

Uvidíme, jestli časem ještě něco přibude. Zatím jsem ráda, že se zvládnu s dceřino asistencí umýt a vyřešit prádlo, vymýšlet a realizovat do toho nějaké složitosti nehodlám, i když na všech těch fejsbucích a instáčích to pořád vypadá lákavě. Předpokládám, že tyhlety aktivity se budou případně hodit, až se dcera v hraní víc osamostatní.

A třeba v létě, až se bude moct rochnit venku, dojde i na tu rýži. 🤣