Odplenkování - den druhý

Jedeme rovnou zase volné tepláky. Přijde mi super, že tak dcera zvládne všechny kroky: rozsvítit, otevřít dveře, stáhnout gatě, sednou na nočník, natáhnout gatě, umýt ruce, utřít ruce, zavřít dveře, zhasnout. Jsem zvědavá pak na kalhotky.

Nočník je od začátku ve stejné místnosti jako naše záchody. A jelikož vypadá jako záchod, tak máme už nějakou dobu fakt přezáchodovanou místnost (naše dva záchody jsem zmiňovala včera). 😆 

Přemýšlím, že dokud se nepřestěhujeme, nemá význam učit dceru na dospělý záchod - chtít po takhle malém dítěti, aby s jistotou vědělo, jestli bude jenom čůrat, nebo i kakat, aby si vybralo ten správný záchod, mi přijde krapítko přitažené za vlasy. 

Ono u záchodu někde mimo domov budeme mít tak jako tak potíž, nedávno se dceři chtělo kakat na cvičení, donesla jsem ji na záchod, ale jak jsem rozsvítila a začalo hučet odvětrávání, chtít se jí přestalo. Je na hučící zvuky citlivá. Takže jeden nočník mám připravený jako cestovní.

A třetí nočník jsem pro jistotu umístila i do pokojíčku, jelikož ho od záchodu dělí příkré schody. 

Ráno nejdřív do nočníku cvrnkla jen dvě kapky a pak pořád tvrdila, že nepotřebuje... až začala čůrat na gauči. Za úspěch považuju, že to okamžitě hlásí a dobrovolně pokračuje na nočníku. A tentokrát čekala jen dvě hodiny od spaní, ne tři a půl jako včera.

Před svačinkou, před obědem i před šlofíkem (vždy cca po hodině) se čůrání povedlo rovnou do nočníku. Zatím teda čistě na naše vyzývání. 

Jenom párkrát se nám doteď povedlo, že jsme viděli nějaké znamení - ošívání se, sahání do rozkroku. Když dcera zrovna posedává, nic nenaznačuje, i když pak rozhodně má co nočníku nabídnout.

Tentokrát jsme po šlofíku šli jen na zahrádku, i tak jsme po chvíli běželi domů, že prý bobo (kakat), ale nic z toho nebylo. Každopádně při oblíkání ven jsem si uvědomila, že máme zásadní nedostatek kalhot na tuhle situaci, že hodně vrstev máme ve formě kombinézy.

Uvažuju, jestli tohle načasování je ideální. Ještě pořád nezvládáme hlídat, aby dcera dost často pila a jedla, aby se nechtěla tolik kojit, takže myslet do toho na další věc, je docela úlet. Navíc jsem rozhozená po nemoci (dceřino rýmu jsem díky totálnímu nevyspání do dvou dnů měla taky) a v premenstruačním "vzteklém" týdnu. Na druhou stranu teď je fakt ideálně volný víkend, od pátku do pondělí může být dcera v klidu doma.

Největší radost dne byla dvě večerní čůrání, na která dcera odběhla sama od sebe!