Naivní prvorodička

Díky symptotermální metodě jsem věděla o svém těhotenství velmi záhy - na konci cyklu mi bazální teplota neklesla jako obvykle, zůstala vysoko. Domácí test podezření potvrdil, po krátkém hysterickým záchvatu (totální šok, že to po roce a půl samo klaplo) jsem se hned objednala k lékaři. Měl volno za dva týdny. To znamená, že jsem šla na první prohlídku v šestém týdnu.

Poznámka pro nováčky v pofidérním počítání týdnů těhotenství: den nula je první den poslední menstruace. To znamená, že k ovulaci a oplodnění dochází koncem druhého týdne. Takže v šestém týdnu je prakticky zárodku teprve měsíc. 🤔

V šestém týdnu už miminku začíná bít srdce, ale nebývá to často na ultrazvuku ještě vidět. Já byla tak nervózní z návštěvy lékaře, že mému fazoleti byla víc vidět aktivita než obrys. 😂 Moje srdce vyletělo někam do nebe při tom pohledu. 😍 Ale pak zase spadlo na zem, protože lékař je lékař, nebo-li jde po patologii. 💔

lékař: Krvácíte?
já: Ne.
lékař: Je vám nevolno?
já: Ne, mám návaly hladu.
lékař: To je ta lepší varianta. Máte zácpu?
já: Ne, spíš to kolem uhnízdění vypadalo, že se snažím ho vys*at. 😂
lékař: Vytéká vám něco z bradavek?
já: Ne, jen jsou citlivé.

Mám lékaře s úsměvem a milým chováním, což už je nadstandard (platím za to dost peněz), ale tahle negativní smršť je pro těhotnou na začátku tvrdý náraz. Co kdyby se zeptal třeba otevřenou otázkou, jak je na tom moje trávení? Místo aby mi podsouval špatný průběh? Vážně jsem v tu chvíli uvažovala, jestli těhotenská nevolnost není vsugerována v některých případech lékaři.

Chápu opatrnost lékařů, když procento samovolných potratů v prvních týdnech těhotenství je vysoké (údajně až čtvrtina). Nicméně pro čerstvou těhotnou je taky skutečně znervózňující, když vidí aktivitu srdce svého budoucího dítěte a lékař jen velmi opatrně uzná, že ji vidí, ale zároveň se snaží ji přesvědčit, že to vlastně není vidět jasně a má počkat dva týdny. Proč zbytečně strašit ty tři čtvrtiny nastávajících maminek, u nichž k potratu nedojde???

Tohle setkání proběhlo během maximálně deseti minut (včetně mého svlékání a oblékání) a byla jsem vypoklonkována, ať se objednám na za dva týdny, že pak se se mnou budou teprve bavit dál.

Místo v radosti jsem se vrátila domů spíš v šoku. Moc jsem toho nebyla schopná říct. Až večer jsem se rozplakala a smývala ze sebe psychickou... i fyzickou bolest. Ultrazvuk se provádí vnitřním vyšetřením, takže když jsem přišla nervózní = stažená a když jsou pro dobro zárodku maminčiny orgány pořádně prokrvené = citlivé, tak mě po vyšetření po zbytek dne bolel podbřišek.

Nevím, jestli se na tohle dá připravit. Já se před návštěvou lékaře snažila psychicky "uzemnit", abych byla co nejvíc v klidu. Ale zcela zjevně jsem to moc neustála. Co teda rozhodně před příští návštěvou chci zkusit, je ranní sex, aby to aspoň fyzicky nebolelo. 😉 Lékaři by byli evidentně raději, aby jim těhotné chodily nejdřív v osmém týdnu. Nedokážu si ale představit, že bych čekala měsíc v naprosté nejistotě, co se tam vevnitř děje. Takhle jsem navíc měla jakés takés potvrzení akorát na oslavu druhého výročí svatby. 🙂

Ještě jedna pozitivní věc přece na ténhle návštěvě byla. Brala jsem už před početím vitamíny s kyselinou listovou. A lékař mě upozornil, že kromě ní mám taky zařadit jód, tak jsem s ním aspoň začala už v šestém týdnu a ne až v osmém.

Nicméně trochu mě zarazilo, že mi tuhle informaci neřekl, když jsem u něj byla dřív. Tehdy mi doporučil Nosifol a já si kupovala Natifem s totožným složením ale nižší cenou. Nojo, holt lobby (dostala jsem na Nosifol i letáček), na prolévání před početím klidně doporučí něco nekompletního. Ale po otěhotnění už jen Femibion, který má jak kyselinu listovou, tak jód. 🤯 No aspoň že tak.

Teď čtu, že nedostatek jódu přitom může stát za problémy s otěhotněním. Asi jsem tenkrát na začátku srovnání složení různých vitamínů neprovedla nejpozorněji. Na druhou stranu zrovna jód u mě vysoce pravděpodobně problém nebyl, shodou okolností jsem se v době, kdy jsme se začínali snažit, registrovala k nové praktické lékařce a ta mi do základních krevních testů přidala i něco na štítnou žlázu, právě s ohledem na snahu otěhotnět.

Věřím, že u mě zasáhla do snah o miminko spíš korona než jód:
Věděla jsem, že ve stresujícím zaměstnání neotěhotním, tak jsem dala výpověď, že rozjezdu naplno živnost, kterou jsem do té doby měla jako vedlejšák. No a zůstala jsem sedět rok doma. Jakmile se situace uvolnila a já mohla znovu začít plánovat otevření živnosti, miminko přišlo. Naše miminko má rádo maminku, která dělá, co ji baví. 😉